Přepětí a svodiče přepětí
Přepětí
Přepětí je napětí, které je vyšší než jmenovité napětí. Je-li však napětí v povelené toleranci (+5 % nn a +10 % vn, vvn a zvn) hovoříme o nadpětí.
O přepětí hovoříme tedy tehdy, platí-li:
Přepětí rozdělujeme na:
- atmosférické (blesk, indukovaný náboj, kosmické Ü sluneční bouře)
- provozní (např. Ferrantiův jev, zemní spojení)
- zotavené napětí (na elektrických přístrojích při přerušení proudu)
Ochrana proti přepětí
Ochranu proti přepětí rozdělujeme na vnější a vnitřní. Vnější - zabraňují škodám, které mohou způsobit požár nebo mechanické poškození(hromosvod), vnitřní - omezují účinky elektromagnetického pole na vnitřní elektrická zařízení (svodiče přepětí).
Na ochranu před přepětím používáme následující prostředky :
- tyčové hromosvody (vnější, ochrana objektů)
- zemnící a výběhová lana (vnější, ochrana vedení před úderem blesku)
- ochranná jiskřiště (vnější, ochrana izolátorů a přístrojů, bleskojistky vn, vvn a zvn)
- svodiče přepětí = bleskojistky (vnitřní, ochrana spotřebičů)
Svodiče přepětí se do obvodu zapojují paralelně.
Při jmenovitém napětí mají velký vnitřní odpor (MW).
Vnitřní ochrana před bleskem se musí realizovat pomocí tří stupňů.
Druhy svodičů přepětí:
- polovodičové (pro nn: Zenerova dioda, varistory)
- ochranná jiskřiště (viz obrázek)
- růžková bleskojistka
- ventilová bleskojistka

Koncepce stupňů ochrany před bleskem
Stupeň 0 (třída A nebo také E - externí) - možnost přímého úderu blesku, je řešena
distribučním podnikem na úrovni distribuční soustavy - bleskojistky na vedení
Stupeň 1 (třída B) - svodič přepětí v elektroměrovém rozváděči
Stupeň 2 (třída C) - svodič přepětí je v bytové rozvodnici
Stupeň 3 (třída D) - svodič přepětí je umístěn co nejblíže chráněnému spotřebiči -
svodič v krabici před zásuvkami, zásuvka vybavená svodičem, prodlužovací přívod,
speciální adaptéry pro datové a telekomunikační zásuvky
Zásady pro správnou funkci systému přepěťové ochrany
· ochrana musí být řešena ve třech stupních
· vzdálenost mezi svodičem třídy B a C musí být minimálně 10 m
· vzdálenost mezi svodičem typu C a D musí být minimálně 5 m
· v bytové rozvodnici se může instalovat kombinovaný svodič B+C
· svodiče se připojují slaněnými vodiči nebo pásky maximální délky 0,5 m (u plného
vodiče se nepříznivě projevuje skinefekt), vlastní průřez připojovacích vodičů má
být co největší - maximálně do průřezu svorky svodiče
· v rozváděči se svodič instaluje co nejblíže k vstupním napájecím kabelům
· v soustavě TN-C se přes svodič připojují všechny fázové vodiče, v síti TN-S se
připojuje také střední vodič
Zapojení svodičů B, C a D

Bleskojistka
Bleskojistky umožňují nejúčinnější ochranu před atmosférickým přepětím, a to zejména automatickým zhášením následného proudu. Jinými slovy můžeme říct, že jsou to jiskřiště, která sama uhasí elektrický oblouk. Odpor bleskojistky má být při vysokém napětí (přepětí) malý a naopak při nízkém napětí (slabé přepětí, jmenovité napětí, podpětí) velký.
Růžková bleskojistka
Nejjednodušší bleskojistka tzv. růžková bleskojistka; je tvořena dvěma kovovými růžky tvaru V uchycenými na podpěrných izolátorech. Jeden růžek je připojen na vedení, které chráníme, a druhý je uzemněn. Zhášení oblouku vytvořeného následným proudem je realizováno prodlužováním oblouku na oddalujících se V-růžcích, které vyplývá z teplotního vztlaku a elektrodynamických sil. Pro lepší uhašení následného oblouku se růžek uzemňuje přes odpor.
Použití: nejčastěji jako záložní ochrana dokonalejším bleskojistkám

Ventilová bleskojistka
Ventilová bleskojistka se skládá z jiskřišť zapojených do série a z nelineárních, do série zapojených rezistorů. Nelineární rezistory jsou vyrobeny z SiC (karbid křemíku). Jiskřiště i rezistory se vkládají buď do porcelánového pouzdra - keramický izolátor nebo do pouzdra opatřeného gumovou izolací - gumový izolátor.
Níže je obrázek bleskojistky 22 kV, délka: cca 40 cm, izolátor: gumový
Nelineární rezistor z SiC splňuje základní požadavek pro správnou funkci bleskojistky. Při vysokém napětí má malý odpor, při sníženém napětí naopak odpor vzrůstá na vysokou hodnotu. Tím je zajištěno uhašení oblouku a tedy omezení následného proudu.

Při normálním jmenovitém napětí UN nebo při nadpětí je elektrické pole E mezi hroty jiskřiště menší než průrazná elektrická pevnost vzduchu Ep. Jiskřiště má tedy mezi hroty izolační odpor řádově stovky MW » Ą. Při přepětí překročí intenzita elektrického pole elektrickou pevnost vzduchu, který je mezi hroty a vznikne el. oblouk. Vedení postižené přepětím tedy uzemníme - způsobíme zkrat. Přepětí (šíří se po vedení jako přepěťová vlna) svedeme do země - způsobíme tak na nezbytně nutnou dobu úmyslný zkrat. Nevýhodu je tzv. následný proud - tedy proud, který teče do země (zkratový) po odeznění přepětí. Jinými slovy po odeznění přepětí se oblouk mezi jiskřištěm okamžitě sám neuhasí a než se tak stane, teče do země následný proud. Ten je potřeba omezit na minimum a proto se někdy jiskřiště a bleskojistky neuzemňují natvrdo, ale přes odpor.


VA-charakteristika bleskojistky:
Uzap - zapalovací napětí
UN - jmenovité napětí
Inásl - následný proud
Im - maximální (zkratový) proud bleskojistkou
Uzbmax - maximální zbytkové napětí (přepětí)
Svodiče přepětí
Schématická značka:
> 1,1